Život našich předků byl naplněný nikdy nekončící prací. Přesto byl v mnohém vyrovnanější a plnější než život současný. Lidé totiž dovedli rozlišovat, kdy je čas k práci, kdy na odpočinek a kdy na zábavu…
Do dnešní doby se uchovaly nebo obnovily tyto tradice, na nichž se velkou měrou podílí i naše krojovaná chasa:
Fašaňk
je vnímán jako bujará oslava konce masopustu, po němž následuje postní doba. Maškary obcházejí dědinu, zastavují se u domů, kde zpívají fašaňkové písně a za to dostávají milostě, koblihy či uzeniny. Večer bývá taneční zábava zpestřená o tragickokomické pochovávání basy, které symbolizuje konec zábav a veselí až do Velikonoc.
Boží tělo
je církevní svátek. Slavnostního průvodu se účastní různé zájmové skupiny z obce – krojovaná mládež, mužáci, hasiči aj. Průvod se ubírá ke čtyřem oltářům, cestou sypanou kvítím a lemovanou májkami.
Božské srdce
je rovněž církevní slavností, při níž se uplatňují sváteční kroje. Krojovaní chlapci nesou sochu Božského srdce Páně ozdobenou věncem a pentle z něj splývající přidržují družičky. Krojované dívky nesou v průvodu nástroje Božího umučení.
Krojovaná chasa se účastní také dalších církevních slavností, především je to Boží hod Velikonoční, svátek sv. Štěpána, procesí a poutě – mezi nejvýznamnější patří pouť do Žarošic, Mikulčic aj.
Zarážání hory a vinobraní, Vinařské dny
Slavnosti Vinařské dny se konají na přelomu srpna a září, místními ochotníky je hrána scénka Zarážení hory a vinobraní, kterou napsal učitel Josef Diviš. Následuje dražba obřího hroznu a beseda u cimbálu.
Kytice z devatera kvítí se upevní na vrcholek odkoreněného kmínku, jemuž se říká hora. Jakmile je hora vztyčená, znamená to, že do vinohradu již nemá nikdo do vinobraní přístup.
Hody
jsou největší výroční slavností. Mutěnické hody jsou svázané se sv. Kateřinou Alexandrijskou, jíž je zasvěcen zdejší kostel. Konají se nejbližší neděli k 25. listopadu (vždy však před první nedělí adventní).
Na svátek sv. Štěpána (26. prosince) probíhá volba dvou stárků a stárek, kteří si následně volí dva sklepníky a sklepnice.
Dva týdny před hody se koná zvaní na hody po dědině s muzikou.
Mezi povinnosti stárků za pomoci chasy patří uspořádat čtyři týdny před hody zahrávky, postavit máju alespoň třicet metrů vysokou,uskutečnit v hodovou neděli a pondělí průvod pro stárků a stárky a požádat radnici o povolení hodů.
Stárek jde ke své stárce bez klobouku, tam zazpívá obřadní hodovou píseň
Děvče spalo, já také spal, někdo mně klobúček z hlavičky vzal“,
Já sem ho tam pověsila, abych sa s klobúčkem potěšila“.
Hody v současnosti trvají čtyři dny, neboť v sobotu bývá předhodová zábava s moderní hudbou, neděle je hlavním hodovým dnem, pondělí je určeno ženatým a v úterý se koná zábava v maškarním duchu, při níže se děvčata převlékají za chlapce a opačně, a hrají se humorné scénky.